Jsem Martina. Učím se zpomalit a žít po svém
Sedím pod třešní. S hrnkem kávy, radostí v očích a drobkami na zástěře. Někdy i se slzami. Protože tak to mám. Nejsem dokonalá. Jsem opravdová.
O čem to je – v bodech
Pro koho píšu
Píšu pro ženy, které večer v kuchyni vydechnou a hlavou jim probleskne:
„Takhle to má být?“
Pro ty, které touží po klidu v hlavě, nadhledu v životě a vztazích, co jsou pravdivé, ne perfektní.
Pro ženy, co mají rády obyčejné dny a chtějí jim dát víc pozornosti a míň spěchu.
Kdo jsem
Jsem Martina a doma jsem mezi blízkými,
v přírodě, v klidu, který si člověk musí dovolit.
Můj den má rytmus, co netlačí.
Dávám péči tělu, vztahům a zemi pod nohama.
Často jen tak poslouchám.
Ptáky. Vítr. Druhé.
Lidé říkají, že se v mé blízkosti cítí sami sebou
a že když je třeba, vím, co říct.
Miluji maličkosti.
Ty, které se schovávají v denním shonu.
Které nejsou vidět na první pohled.
Poznávám, že život nemusí být dokonalý,
aby byl skutečný.
A že každý den, který žijeme opravdově,
má svou váhu – i když vypadá obyčejně.
Co miluju – a co klidně oželím
Miluju:
- když se doma smějeme a nikam nespěcháme
- tvořit rukama — v hlíně, v kuchyni, u šicího stroje
- sedět pod třešní s kávou a poslouchat, jak ptáci švitoří
- potkávat lidi, co inspirují tím, jací jsou



Oželím:
- vysvětlovat dokola, proč to mám, jak mám
- když někdo nerespektuje hranice a větu „Ne.“
- škatulky, co se má, sluší, hodí
- manipulaci, nátlak, prosazování svého na úkor ostatních nebo přírody
Moje síla
Umím vytvořit bezpečný prostor.
Můžeš mluvit – nebo mlčet.
Naslouchám doopravdy. Faleš poznám, ale nekřičím na ni.
U mě můžeš být sama sebou.

Proč píšu
Vím, jaké to je – celý den se starat o druhé, učit děti doma, podržet, naslouchat a večer se cítit neviditelná.
I ty „obyčejné dny“ mají hluboký smysl.
Píšu, abych ti to připomněla. A sobě taky.
Spokojený život není luxus. Je to volba.
Moje hodnoty
- Autenticita – žádné role. Pravda, i když někdy zabolí.
- Péče – o sebe, vztahy i domov. Ne z povinnosti, ale protože chci.
- Naslouchání – bez přerušování, bez soudů.
- Lehkost – i v těžkostech hledám nadhled a humor.
- Přijetí – je to, jak to je. Neutíkám, ale ani se v tom netopím.
- Pokora – nemusím mít všechno hotovo. Jsem na cestě.
- Opravdové vztahy – bez pozlátek. S bezpečím říkat věci na rovinu.


Přisedni si ke mně 🍒
1x za měsíc ti pošlu pár slov z lavičky pod třešní.
💌 Přidej se k 200+ čtenářkám, které si tuto chvilku už dopřávají.