Dovolit.si
Dovolit.si
  • Z lavičky
  • Jsem Martina
  • Proč píšu
  • Ohlasy
Přisedám si Přihlásit se
Přisedám si

Naposledy jsem ti povídala…

Ze života Hranice

Všichni očekávali miminko. Já přináším plodnost

Brácha mě předběhl: „Jsi těhotná!" Švagrová má slzy na krajíčku, dcera ztuhne, všichni čekají se zatajeným dechem. A já? Vyvalím oči, nadechnu se… a říkám něco, co nikdo nečekal.

02. říj 2025 Volně k přečtení
Všichni očekávali miminko. Já přináším plodnost Čtení na 3 min →
Ze života Děti

11 let domácího vzdělávání: co fungovalo a co bych dnes udělala jinak

Ne útěk. Volba. 11 let domácího vzdělávání – od prvňáka, co zhasínal v lavici, až po puberťáky na střední. Co fungovalo, co bych změnila a proč to stálo za to.

30. srp 2025 Volně k přečtení
Domácí vzdělávání Čtení na 10 min →
Děti Aha momenty

Až přestaneš všechno dělat za ně, možná si konečně uvaříš čaj pro sebe

„Byla jsem nemocná a čaj jsem si musela uvařit sama!" Jenže dcera má třináct. Možná se teprve učí postarat o sebe. A možná je čas jí to dovolit.

21. srp 2025 Volně k přečtení
Až přestaneš všechno dělat za ně, možná si konečně uvaříš čaj pro sebe Čtení na 6 min →
Ze života Aha momenty

Svět se nemění podle toho, jak parkují ostatní

Stejná situace. Tři verze mě. Jednou klid, podruhé výbuch, potřetí něco mezi. A pokaždé mi dojde, že problém nebyl v těch autech. Byl ve mně.

06. čvc 2025 Volně k přečtení
Svět se nemění podle toho, jak parkují ostatní Čtení na 2 min →
Děti Hranice

Brambůrky z Apaluchy

Snědla jsem brambůrky. Ne obyčejné. Ty z Apaluchy. A rozjela se scéna jak z dramatu: slzy, ticho, zlomené srdce. Vypadalo to, že jsem přišla o důvěru dětí… kvůli brambůrkám. Ale pod tím křupáním se skrývalo víc.

28. čvn 2025 Volně k přečtení
Brambůrky z Apaluchy Čtení na 2 min →
V sobě Hranice

Co už nevysvětluju

Když žiješ po svém, lidi se ptají. Někdy ze zájmu, jindy ze strachu. Naučila jsem se neodpovídat. Ne že bych nevěděla co říct. Ale protože už nechci vysvětlovat.

19. čvn 2025 Volně k přečtení
Co už nevysvětluju Čtení na 2 min →
Dovolit.si

Už se zvedáš? Chápu.
Bylo krásné tě tu mít

Pokud nechceš, aby ti příště uteklo to nejlepší pod třešní, nech mi na sebe e-mail. Jednou za měsíc se ti ozvu s novým důvodem si zase přisednout.

Už to k tobě letí. Abychom si mohly psát, potřebuji ještě tvé potvrzení, které najdeš v e-mailu. Je to pojistka, že jsi to opravdu ty.
Jejda, něco se cestou zatoulalo. Zkus to prosím znovu, nebo mi napiš na martina@dovolit.si a společně to vyřešíme.

Psáno s láskou na lavičce pod třešní.
© Martina Nakládalová 2026